galerie

Dovolená s Jetelem po sedmé 2000

| Fotogalerie (64) | Text |

Termín: 1.7. - 6.7.2000

1. 7. 2000

Mnohým se to zdá s podivem, ale v tomto roce nového tisíciletí vyrážíme již na sedmý ročník ?dovolené s Jetelem.? Pro většinu z nás se však tento ročník stává jistým předělem. Poprvé z nás se ho kromě nás zúčastní i nejmenší dorost Komárů a Tesařů.

Na tomto místě je třeba vzpomenout letošní účastníky naší dovolené. Jako v předešlém ročníku jsou tu Jetel s Blankou, Vokurka s Luckou, Petra se Zdeňkem a malou Michalkou, Komár s Janou a dvojčaty Péťou a Tomáškem, a na konec Milouš s Jíťou. Mezi nováčky se letos zařadili Anička s Jirkou, Miloš a Petra.

Cesta začala tradičním srazem u mašinky a odtuď na vlak směr Veselí nad Lužnicí, kde se jako poslední z kolařů přidala Iťa. Po naložení posledního kola do vlaku se vyrazilo smět Jihlava. Zde přišla velmi vhod Vokurkova bublanina. Z Jihlavy se pokračovalo na Humpolec a k cíli dnešní cesty ? bájné Lipnici. Vše proběhlo bez problémů ? až na Lucku, která si pro udržení kondice chtěla dobrovolně vyšlápnout jeden kopec navíc.

Na Lipnici nás očekávali Komáři a Tesaříci s ratolestmi. Po menším problému s ubytováním jsme se rozdělili do chatek a hurá na večeři. Po té jsme se vydali na ?Lipnické historické slavnosti,? kde se k nám přidali kamarádi z Liberce.

Po schválení poutavého programu jsme vyrazili na diskotéku do Starého města, kam nás pozvali naši spolu-rekreanti. Taneční parket zažil to, co asi od svého počátku nepamatoval.

Do postele jsme se dostali okolo jedné hodiny ranní, značně unavení, ale ve výtečné náladě.

2. 7. 2000

Ráno nás přivítalo zataženou oblohou. Ani drobný déšť nás však neodradil od drobného výletu do Lipnice. Zde se projevil Jetýlkovo smysl pro ?nadbližky,? ale do cíle dorazili nakonec všichni. Někteří šli do muzea J. Haška a ti druzí? No ti vyrazili do nedaleké hospůdky na dobrou kávu a snad i něco jiného. Nakonec jsme se zde sešli všichni a tak Jetel po mnoha ?košilatých vtípcích? řekl něco k organizaci soutěží na letošní dovolené. Ke slovu se dostaly oblíbené signály jako ?Šichtanc?, ?Štronzo?, ?Pštros? a letos úplná novinka ?Kominík,? který se prozaicky odvolává: ?štětky ven.?

Po vydatném obědě a nutném poledním klidu následovala hra na ?pavučinu.? Po rozdělění na šplhouny a negouše se začalo soutěžit. Samozřejmě, že vyhrály šplhouni.

Vzápětí jsme se pustili do her na důvěru, jako je ?vlna? a ?pád do neznáma?. Následoval ?dopravníkový pás?, což byla docela fuška jak na ruce, tak na nervíky posouvaných zásilek. V nejlepším začalo pršet a tak jsme se hromadně odebrali k lomu na koupačku. Některé jedinky do vody nechtěly, a tak se jim ? po konzultaci ? k tomuto vážnému kroku pomohlo donucovacím prostředkem.

Večer nás čekal pohodový manželský pětiboj. Manželské a jiné dvojice měly jakous takous výhodu, ale jak se později ukázalo, byla to výhoda jen nepatrná.

3. 7. 2000

Dnešní dopoledne se odehrálo ve znamení třešní. Jetýlek nás po snídani vytáhl na výlet do nedaleké vesničky, kde jsme již před lety trhali třešně. Ani tentokrát nás příroda nezklamala a tak snad jen úroda červů byla poněkud větší než kdysi.

Odpoledne nás čekal lom a Jetelem zlomyslně rozmístěné kartičky. Na signál jsme nasedli do připravených kanoí a hledali čísla od 1 do 7. Komu se to zprvu zdálo lehké, zakrátko zjistil, že se jedná o pěknou rasovinu. Po té následovalo vodní pólo.

Co by to bylo za dovolenou bez nějakého překvápka. Ta pecka nás čekala hned po večeři. Nyní jsme konečně přišli na to, proč jsme měli sebou přivézt noční košili. A tím myslím i nás kluky! Byli jsme rozděleni do trojic a vytvořili návrhářské týmy, které musely předvést své modely. A nejen je předvést, ale i vtipně popsat. Mohli jsme používat, co jsme chtěli, což způsobilo, že na nás ostatní rekreanti koukali jak na blázny.

Nám to však sedlo. Takovou srandu jsme nad od toho památného divadla nezažili. Jen porota, jak dokazuje foto, byla nějaká divná.

4. 7. 2000

Dnešek se nesl v duchu přípravy přivítání Vokurky po zdárné promoci, kdy konečně dosáhl kýženého inženýrského stavu. I z Aničky se stala magistra. Takovou příležitost jsme si nenechali ujít. Dopoledne jsme se pustili do výroby čepic a transparentů na uvítanou. Vždyť takové slogany jako ?Zelená nové české inteligenci ? stop polomozkům? byla dost výstižnou ukázkou našeho smýšlení. Ale nejen výrobou čepic je výletník živ. Proto jsme se ještě v nedalekém lomu pocvičili v lezení po skalách.

A pak už nastal ten slavný okamžik, kdy jsme mohli oslavence náležitě přivítat. Po slavnostním slibu nebohé vysokoškolsky vzdělané kamarády čekala dobrovolně povinná koupel v lomu.

Největší pecka nás čekala večer, kdy jsme se odebrali do potemnělé sauny. Zde jsme byli seznámení se skutečností, že ty elaboráty o tom, co by jsme chtěli, aby se o nás psalo za sto let v almanachu, nejsou jen Jetelovo výmysly, ale úvod do hry s názvem ?Křídla slávy.?

Každý z nás přečetl svou slohovou práci a potom svůj výtvor předal sousedovi po levici. Ten měl napsat na jmenovaného krátký nekrolog. Přesto, že jsme to z počátku brali jako recesi, postupem času jsme začínali cítit takové vnitřní napětí. A když nás začal Míra postupně po trojicích odvádět pryč, smích ustal docela. Venku, v úplném klidu, jsme zůstali jen koukat. Celý lom byl osvětlen loučemi a na nás čekal převozník Chárom, aby nás převezl přes řeku Stix do říše zapomnění.

Po obkroužení lomu, v úplném tichu, jsme přistáli u mola. Odtud jsme po cestě lemované světlem vystoupali k ohništi, kde nás čekal Jetel a s ním několik zahalených postav. Prostě paráda. Celá hra nás pěkně vtáhla, jen naši spolu-rekreanti to moc nechápali, asi jsme jim připadali trochu mimo.

5. 7. 2000

Ani po tak náročném večeru nás Jetel nenechal lenošit a hned po snídani jsme vyrazili do Světlé, kde vyhlásil soutěž ?Co je to štěstí.? Na tom by nebylo nic špatného, ale vtip byl v tom, že tuto otázku jsme měli pokládat všem kolemjdoucím chodcům. Nakonec se z nevinné hry stal hon na nic netušící chodce. Ti, když viděli, jaká žlutá lavina se na ně řítí, začali skoro prchat. S nejoriginálnější odpovědí přišla jedna babička: ?Já nevím panáčku, já nejsem zdejší.?

Na zpáteční cestě jsme na poli posbírali slámu na výrobu vánočních ozdob, do jejichž výroby jsme se pustili hned po poledním klidu. A večer, no večer se jelo do Světlé na pohádku ?Princezna ze mlejna II.?

6. 7. 2000

Dnes jsme po ránu pokračovali ve výrobě vánočních svíček a ozdob. Pro místní to byla opět atrakce ? vánoční ozdoby v červenci. Pro trochu relaxace jsme si střihli pozdravy z celé zeměkoule. Největší úspěch měl pozdrav z dalekého Tibetu.

No a co by to bylo za dovolenou bez nějakého Jetelovo testu. Pro změnu to byl ?Fantom opery.?

Odpoledne se konala další Jetelova vypečená hra pod nic neříkajícím názvem ?Bunkr.? Opět se dostala ke slovu sauna, která imitovala zmíněný bunkr. Zvuková nahrávka nás během malé chvilky dostala jako skupinu přeživších atomovou katastrofu do dost ošemetné situace. Jen to opakované: ?Rozumím, zaznamenávám? bylo pro některé deprimující.

A co bylo večer? Večer byly přeci vánoce. Avšak ne ledajaké, ale pravé, nefalšované s ozdobeným stromečkem, koledami a hlavně dárky. Dárky však byly tohoto večera poschovávány po celém lese, a tak chvíli trvalo, než každý našel ten pro sebe. Pak už jsme ale seděli u překrásného stromku a okouzleně se dívali na tu nádheru. Opět se projevila Lucka. Co dárek pod stromem, to bylo její. No jo, Lucie, Lucie?

7. 7. 2000

Kdo by si myslel, že se s blížícím se koncem dovolené začne zvětšovat i čas na odpočinek, ten by se šeredně pletl. O tom, že máme dost sil jsme se přesvědčili na dnešním cyklo-turistickém výletě do Humpolce.

Večer byl ale nádherný ? relaxační. Za soumraku jsme se všichni (kromě Jirky a Aničky, kteří již 6. 7. museli odjet na promoci) sešli u ohniště a po vyhodnocení bunkru už jen znělo ?táboráku plápolej.?

8. 7. 2000

A je to tady. Nastal poslední den letošní dovolené. Po zdolání cesty z Lipnice do Jihlavy nás čekal jen oběd na rozloučenou a pak hurá na vlak. Zde jsme se naposledy potlapkali po zádech a s přáním ?příští rok čau? jsem se postupně vydali k našim domovům.

Byla to letos paráda, snad nám to napřesrok vyjde stejně super jako letos.

Agentura Kultur-kontakt
Adresa: Plzeňská 2311/2A
370 04 České Budějovice
kancelář: Po - Pá 9-13
půjčovna kostýmů: Po, St, Pá 14-17
Mobil: 777 113 437
E-mail: mares@kultur-kontakt.cz
Ič: 638 84 933
DIČ: CZ7310171286
Č. účtu: 104471069/0300 ČSOB

Webmaster: voky wedos