galerie

Rožmberci na známkách

Námět známky

Petr Vok z Rožmberka

byl posledním členem šlechtického rodu Rožmberků (1. říjen 1539, Český Krumlov - 6. listopad 1611, Třeboň). Petr Vok žil přes padesát let ve stínu svého staršího bratra Viléma. Sám se na veřejnosti přiznal, že trpěl "komplexem mladšího, odstrčeného a méně schopného sourozence". Již od mládí byl učenlivý, zvídavý a vynalézavý. O tom svědčí fakt, že se intenzivně zajímal o vědu, literaturu, umění a kulturu všeobecně. Podporoval českou literaturu, divadlo, školství (Rožmberská škola v Soběslavi) a výtvarné umění. Vytvořil jednu z nejrozsáhlejších knihoven ve střední Evropě. Jeho sbírka uměleckých předmětů, fyzikálních přístrojů a přírodnin byla srovnatelná se sbírkami Rudolfa II. na Pražském hradě.

Díky němu byly zámky v Bechyni a Třeboni přestavěny v renesanční sídla. Byl zakladatelem a velmistrem Řádu lebky. Způsobem vlády se podobal bratrovi Vilémovi. Ale jinak byl každý z nich jiný. Petr byl citlivější, upřímný, a když se pro něco rozhodl, pevně si za tím stál (což dokazuje jeho odmítavý postoj k Habsburkům nebo jeho vztah k Jednotě bratrské). Také jeho smysl pro spravedlnost nebyl zanedbatelný.

V roce 1580 se oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Manželství zůstalo bezdětné a Kateřina trpěla blíže neurčenou duševní chorobou. Petr Vok se o nemocnou ženu staral až do jejího skonu. I když měl značné dluhy, nikdy svým poddaným nezvyšoval daně ani nezaváděl daně nové. Staral se o chudé a nemocné a to jak na Bechyni, tak i v Třeboni. Každý den v 10 hodin dopoledne a v 6 hodin večer svolával na třeboňský zámek chudinu z města i okolí a rozdával jim jídlo a pití. Za pár let se dokázal vypracovat v dobrého hospodáře a správce a dokonce dvakrát zabránil hrozícímu majetkovému úpadku a následnému rozpadu rožmberského panství. Poslední Rožmberk patřil k předním postavám české historie 16. a 17. století.

Vilém z Rožmberka

, starší bratr Petra Voka z Rožmberka (10. března 1535, Schützendorf, Horní Rakousy - 31. srpna 1592 v Praze), byl významný český politik a představitel českých stavů ze šlechtického rodu Rožmberků. V nábožensky citlivém českém předbělohorském prostředí patřil k předním vůdcům umírněných katolíků. Vilém z Rožmberka se narodil Anně Rožmberské z Rogendorfu a Joštovi III. z Rožmberka. V šestnácti letech se ujal vlády nad rožmberským dominiem.

V roce 1566, byl pověřen vedením českého vojska, které mělo zasáhnout do protitureckých bojů v Uhrách. Roku 1570 dosáhl vrcholu své politické kariéry, kterého mohl šlechtic v Čechách dosáhnout. Vrchol diplomatické kariéry přišel v letech 1572-1573, kdy byl Habsburky pověřen vést jednání o polský trůn. Získal zde takovou náklonnost polské šlechty, že byl navržen jako kandidát na polský trůn. V osmdesátých letech 16. století nechal Vilém postavit jezuitskou kolej a v roce 1585 převzal nejvyšší říšské vyznamenání pro katolické šlechtice - řád Zlatého rouna. Ze svých čtyř manželství se nedočkal žádného potomka, takže po jeho smrti přešla vláda na Petra Voka z Rožmberka. Vilém z Rožmberka dbal o hospodářský rozvoj panství, kde se opíral o svého regenta Jakuba Krčína z Jelčan. Ten navázal na činnost věhlasného rožmberského rybníkáře Štěpána Netolického. Kromě rybníků na Třeboňsku budoval Krčín zemědělské dvory a ovčíny, vrchnostenské pivovary, panské mlýny, stříbrné doly či sklářské hutě.

Vilém se snažil přebudovat českokrumlovský hrad na renesanční zámeckou rezidenci hodnou jeho postavení a mocenského vlivu. Nedaleko Netolic vystavěl své letní sídlo Kratochvíle. Na jeho dvoře působila celá řada hudebníků, skladatelů, malířů, alchymistů, jmenujme Antonína Michaela z Ebbersbachu, Edwarda Kelleyho či Johna Dee, kteří pobývali na Třeboni. Za Viléma došlo také k první renesanční přestavbě třeboňského zámku po zhoubném požáru města v roce 1562.

(Zdroj: wikipedia.cz - použito z webu České pošty.)

Se známkou je vydávána obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. V levé části obálky jsou kaligraficky vyobrazena dvě prolínající se písmena R, jako symboly Rožmberků a pod nimi je umístěna rožmberská pětilistá růže. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě vínové.

Agentura Kultur-kontakt
Adresa: Plzeňská 2311/2A
370 04 České Budějovice
kancelář: Po - Pá 9-13
půjčovna kostýmů: Po, St, Pá 14-17
Mobil: 777 113 437
E-mail: mares@kultur-kontakt.cz
Ič: 638 84 933
DIČ: CZ7310171286
Č. účtu: 104471069/0300 ČSOB

Webmaster: voky wedos