III. Prohlídky městem KŘÍŽEM KRÁŽEM S PAMÁTKÁŘEM

Vstup pouze s platnou vstupenkou. Bezplatné vstupenky lze rezervovat na www.cbsystem.cz. Vyzvednout je lze pouze v Turistickém informačním centru na nám. Přemysla Otakara II. č. 2. České Budějovice.

Prodej bezplatných vstupenek bude zahájen od 31. 5. 2021

1. Cechy, společenstva, řemesla“ – Ing. Jan Schinko

Délka 90 minut. Kapacita 45 osob. Začátky v 10:00 a 13:00 hod. Sraz na radničním nádvoří

S českobudějovickým historikem a spisovatelem Janem Schinkem se vydáme do ulic města objevovat památky a domy spojené s činností cechů, společenstev i jednotlivých řemesel. Cech býval privilegovanou korporací
živnostníků různého řemeslného nebo obchodního zaměření. Řemeslníci si nejprve vytvářeli bratrstva, z nichž se vyvinuly cechy králem privilegované. To vše v městských hradbách. Na kus cesty (mílové právo) od města nesměl nikdo kromě cechu provozovat řemeslo nebo živnost. Cech spravoval cechmistr. Scházeli se v cechovní hospodě. Konec cechů učinil císařský patent ze dne 20. prosince 1859. Proměnil cechy v pružnější společenstva. V roce 1933 bylo ve městě 31 českých společenstev živnostníků. V čele společenstva stál starosta. Také měla svou hospodu, kroje, prapor, artikule, kroniku a jednoduchou, ale účinnou výchovu dorostu – učeň, tovaryš, zkoušky, vandr, zkouška, mistr. Tovaryšům byla kázána pravidla společenstva, jak si vést i mimo dílnu. V centru města sídlila řemesla, která našinec nejčastěji, ne-li denně, potřeboval či navštívil. Dílny měli ve dvoře, případně i mimo centrum, a v ulicích krámky. Připomeňme si nejprve společenstva mistrů pekařských, řeznických a uzenářských, cukrářských, holičských, jejich práci a sídla.

2. „Umělci starých Budějovic – Obenstein, Dutzmann, Greilinger“ – Mgr. Hynek Látal, Ph.D.

Délka 90 minut. Kapacita 45 osob. Začátky v 8:30 hod. a 11:30 hod. Sraz na radničním nádvoří.

Co mají společného řezbář, malíř a mědikovec? Komponovaná vycházka centrem Budějovic upozorní na neznámé či jen málo známé umělce od gotiky do závěru baroka. Někdy jsou známa pouze jejich jména, v některých případech ale vně či uvnitř nejvýznamnějších budějovických památek zanechali stopy svého umění a řemeslných schopností. Poukázáno bude také na méně obvyklé materiály a řemeslné postupy, pomocí nichž tyto stavby a jejich výzdoba vznikaly.

3. „Domy s právem várečným“ – PhDr. Ivo Hajn

Délka 90 minut. Kapacita 45 osob. Začátky v 9:30 a 12:30 hod. Sraz na radničním nádvoří.

Podíváte-li se v podstatě na kterýkoli dům v historickém jádru Českých Budějovic, bude vám vyprávět svůj příběh spojený s pivem. Historie piva ve městě začíná v roce 1265, což je i rok, o kterém mluvíme ve spojitosti s právem várečným. Nositeli várečného práva byli plnoprávní měšťané vlastnící dům uvnitř hradeb. Jeho podstata spočívala v tom, že každý měšťan mohl ve svém domě sladovat, vařit pivo, toto pivo skladovat a také je šenkovat. Měšťan si původně zjišťoval přípravu sladu, vaření, skladování i prodej piva sám. Protože příprava sladu byla časově i odborně velice náročná, oddělili se od várečníků sladovníci (braseatores), kteří si založili svůj vlastní cech. V Českých Budějovicích jsou doloženi již na počátku 14. století. Kromě sladovníků měli svůj cech i profesionální pivovarníci (braxatores). V některých domech se vyráběl pouze slad, v jiných se vařilo
pivo, a tak již v 15. století můžeme hovořit o sladovnách a pivovarech. Vaření piva v soukromých měšťanských domech definitivně zaniklo v 1. čtvrtině 18. století. Se znalcem této tématiky, s historikem Ivo Hajnem se vydáte na procházku městem a některé z těchto domů si ukážete. Dozvíte se mnohé o výrobě sladu i piva samotného.

4. „Sochař Josef Dietrich a kameník Zachariáš Horn“ – Tomáš Hobizal 

Délka 90 minut. Kapacita 45 osob. Začátky v 10:30 a 14:30 hod. Sraz na radničním nádvoří.

Barokní sochař Josef Dietrich přišel do města ČB v roce 1710, krátce po svém vyučení u pražského sochaře Václava Matěje Jäckela. Se svojí ženou si pak zakoupil dům v Krajinské ulici a stal se členem tzv. velkého rajcechu. Jako městský sochař vytvořil spoustu soch, které město krášlí dodnes. Na některých zakázkách spolupracoval s kameníkem Zachariášem Hornem. Pojďme si některé z jejich děl prohlédnout. Povíme si o barokní symbolice, zjistíme, kolik koní táhlo velkou mušli k Samsonově kašně, kolik dětí měl mistr Dietrich, kde původně stály sochy v okolí dominikánského kláštera
i mnohé jiné pikantnosti z této doby.

Autor příspěvku: mareskk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..