galerie

Zvíkov, Orlík

aneb parníkem po Orlické přehradě

Cena: od 330,- Kč při minimálně 40 platících dětech

Cena zahrnuje: vstupy, dopravu, průvodce, pojištění, vstupy vedení

Program: gotický hrad Zvíkov, zámek Orlík, projížďka parníkem po Orlické přehradě - Žďákovský most, návštěva Písku - prohlídka nejstaršího kamenného mostu v Čechách

Stavební slohy: gotika, renesance, empír, novogotika

Časový plán:

7,30 - přistavení autobusu před školu
8,00 - 9,30 přesun směr Zvíkov
9,30 - 10,30 prohlídka gotického hradu Zvíkova
10,30 - 11,00 přejezd autobusem směr Orlík
11,30 - 12,30 projížďka parníkem po Orlické přehradě
13,00 - 14,00 prohlídka zámku Orlík
14,00 - 14,30 přesun směr Písek
14,30 - 15,30 prohlídka Písku - nejstarší kamenný most v Čechách
15,30 - 16,30 přesun směr ČB
16,30 - 17,00 přepokládaná doba příjezdu do ČB

Zvíkov

Zvíkovský hrad označovaný již v 19. stol. za krále mezi hrady, vyrostl nad soutokem Vltavy a Otavy, nepochybně na základech staršího osídlení. Počátky jeho stavby lze předpokládat již v době Přemysla Otakara I., který získal zdejší území, ale v listinných pramenech je Zvíkov doložen až v době Václava I. K r. 1234. Za purkrabího Hirza se po roce 1250 objevuje také jeho německé jméno Klingenberg. Hlavní stavební etapy byly realizovány za Václava I. a Přemysla Otakara II. a vtiskly objektu jeho charakteristický ráz, který zůstal prakticky zachován.

K nejstarším částem hradu patří tzv. Hlízová věž, která plnila obytnou i obrannou funkci, později došlo k výstavbě palácových budov kolem nepravidelného nádvoří s arkádovými ochozy. V patře jižního křídla vznikla bohatě členěná a zdobená kaple, doplněná v 15. Stol. nástěnnými malbami. V té době došlo také k výmalbě tzv.Svatební síně s námětem dvorské zábavy. Pro obranu úzké šíje na jižní straně hradu vznikla vysoká věž s břitem - Hláska a předsunuté opevnění.

V 16. stol. přestal být Zvíkov královským majetkem a do svého vlastnictví jej získali Švamberkové. S nimi je spojena etapa renesančních úprav na hradě včetně erbovní síně zdobené znaky šlechtických rodů spřízněných se Švamberky. V 18. stol. získali Zvíkov Schwarzenbergové, avšak na hradě již nesídlili. Vlna romantismu v 19. stol.podnítila zájem o tehdy již částečnou zříceninu hradu a jeho obnovu, kterou výrazně podpořil Karel Schwarzenberg. Palácové prostory byly rekonstruovány a doplněny podle nalezených architektonických článků. Rekonstrukce hradu pokračovala ve 20. století , kdy se především výrazně pozměnil vzhled podhradí a okolí hradu výstavbou Orlické přehrady ( 1954 - 1962 ).

Orlík

První písemné zmínky o hradu pocházejí z roku 1253. V archivních pramenech je tehdy zmiňováno clo z plavby na Vltavě u Orlíka, který v té době patřil ke královskému zboží a sloužil jako opěrný bod a správní středisko královské moci. V roce 1357 Karel IV. Udělil Orlík do ušlechtilého manství svému kancléři Vilému z Pordic. Od té doby změnil Orlík vícekrát nejen svou podobu, ale i majitele, ke kterým se postupně řadili Zmrzlíkové ze Svojšina, Švamberkové, Eggenberkové a posléze Schwarzenbergové, za nichž se stal Orlík počátkem 19. Století sídlem mladší větvě rodu.

Její zakladatel, polní maršálek Karel Filip Schwarzenberg, patřil k nejvýznamnějším osobnostem své doby. Proslul nejen jako obratný diplomat, ale především jako schopný vojevůdce, který v čele koaličních armád porazil Napoleona v roce 1813 v památné bitvě u Lipska. Orlík byl na maršálkovo přání zvýšen o jedno patro a některé interiéry velkolepě vybaveny v empírovém stylu. Současně probíhaly podle návrhu maršálkovy ženy Anny Marie úpravy bezprostředního okolí Orlíka a zřizování zámeckého parku.

V letech 1849-61 byla realizována přestavba zámku v tehdy módním novogotickém slohu, podle projektu profesora architektury B.Grubera. V téže době byla v přilehlém anglickém parku vybudována rodinná schwarzenberská hrobka. O něco později prošly stylovými změnami i další zámecké interiéry, které byly zařízeny v romantickém duchu. Unikátní řezbářskou výzdobou vyniká tzv. Teskův sál s mimořádným kazetovým stropem.

Velmi cenná je i kolekce 300 kusů loveckých pušek, vystavená v tzv.Puškové chodbě, která spolu s četnými trofejemi charakterizuje i loveckou tradici Orlíka. Bohaté zastoupení ve sbírkách mají i chladné zbraně. Četné rodové portréty a mnohá vystavená vyznamenání a řády přibližující dějiny rodu, zámku i závažné momenty historické. Současným majitelem zámku je Karel Schwarzenberg.

Písek

Jehož jméno je odvozeno od rýžování zlata z říčního písku, poprvé zmiňován v listině krále Václava I. z roku 1243. Již před tím, pravděpodobně v 10. Století n.l., zde stála rýžovnická osada. K ochraně rozsáhlých rýžovišť nechal král Václav I., patrně kolem roku 1240, vybudovat hrad a město. Hlavním budovatelem hradu i města byl však český král Přemysl Otakar II.. Stejná huť, která vybudovala hrad, vystavěla ve městě v novogotickém stylu rovněž dominikánský klášter, děkanský kostel a také kamenný most. Tento, dnes již nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách je národní kulturní památkou a skutečným klenotem města.

Kamenný most

Přesný rok jeho výstavby neznáme. Nejstarší písemné zprávy o jeho existenci pocházejí až z let vlády Karla IV. První je z roku 1348 a druhá z roku 1351. V tehdejší době šlo o stavbu u nás zcela mimořádnou, která svědčí o tom, jakou mocensko-politickou a hospodářskou důležitost přikládal svému městu Přemysl Otakar II. Kamenný most ,mělo jen hlavní město království Praha.

Most ústil na pravém břehu do brány. Vstup na druhý konec mostu z levého břehu Otavy byl rovněž chráněn bránou, která spadla za povodně v roce 1768. V současné době má 7 klenutých oblouků ( 6 kruhových z původní gotické stavby a 1 segmentový při levém břehu ).Některé jsou zakončeny fragmenty původní výzdoby v podobě kamenných kytek. Rozpětí kruhových oblouků je 8,1 m, u segmentového oblouku činí 13,2m. Šířka pilířů je 4,1 m.Kromě ledolamů v osách pilířů nemá most již žádné doprovodné stavby.

Původně byl podle názoru odborníků budován jako celokamenný. Vedle pilířů a oblouků měl z téhož materiálu i mostovku a zábradlí. Je vybudován ze středně velkých kvádrů povltavské žuly, řádkově kladených a spojených vápennou maltou, na mnoha místech zpevněných kovářskými skobami.. Most nesleduje přímou linku, ale je mírně vypjat proti proudu řeky. Most je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí, čistá délka je 91,37 m. Šířka mostu je 6,25 m a výška cca 6 m nad hladinou řeky.

V roce 1687 byl nad středním obloukem mostu vztyčen kříž a v průběhu 18. Století byl most vyzdoben barokními sochami, což si vyžádalo úpravu a přístavbu původních mostních pilířů. Tři barokní sochy světců a sousoší Kalvárie zdobí most i v současnosti. Nejstarší je sv.Jan Nepomucký a dva andělé, kteří drží štítky s nápisy " Čas k mluvení" a "Čas k mlčení". Sousoší pochází z dvacátých let 18. Století a je dílem neznámého autora. Podstavec se znakem města vytvořil kameník František Zeber. Sousoší Kalvárie , jejíž postavy tvoří sochy Panny marie, Jana a sv.Máří Magdalény, bylo zhotoveno v letech 1754-57 čimelickým sochařem Janem Mammerem st. Vrcholnou postavou sousoší je Kristus na kříži, jehož korpus odlil písecký cínař Václav Hanzl v roce 1791. Zbývající dvě sochy jsou umístěny na jižní straně a jsou dílem neznámých autorů. Sv.Anna Samotřetí s nápisem " S.Anna, ora pro nobis 1770" s postavami Anny chovající děťátko a Panny Marie tvoří sousoší. Socha sv. Antonína Paduánského s malým Ježíškem v jedné a knihou v druhé ruce je datována do roku 1770. Na podstavci je umístěn erb.

Most byl komplexně rekonstruován v letech 1996 - 1998 a originály soch byly nahrazeny kopiemi.

Agentura Kultur-kontakt
Adresa: Plzeňská 2311/2A
370 04 České Budějovice
kancelář: Po - Pá 9-13
půjčovna kostýmů: Po, St, Pá 14-17
Mobil: 777 113 437
E-mail: mares@kultur-kontakt.cz
Ič: 638 84 933
DIČ: CZ7310171286
Č. účtu: 104471069/0300 ČSOB

Webmaster: voky wedos